Čtyři osudy
Cyklus o čtyřech kamarádech, kteří postupně nachází svoji lásku. Každý příběh je jednotlivě vyprávěný a tak jsou z toho takové čtyři minicyklusy. Všechny příběhy na sebe volně navazují a prolínají se.
Hlavní hrdinové a malé info o nich (obrázky od Miu-chan):
Montgomery
- říká se mu Mery a je to flegmatik. Když na to ovšem přijde, dokáže mít tak ostrý jazyk jako nikdo. Má rád svůj klid, rád čte a utápí se ve vlastní fantazii. Vztahy mu dlouho nikdy nevydrželi, neboť si jeho milenci stěžovali, že je chladný a neopětuje jim jejich city. Nikdo ho nedokázal doposud rozpálit do běla a dokonale mu ukrást všechny myšlenky. Ke všem se chová stejně a ve společnosti je spíše tišší, ovšem v přítomnosti svých třech nejlepších kamarádů je uvolněný, vtipný a hovorný.
Miu: z Meryho naprosto nemůžu... původně měly být vlasy zbarvený trochu jinak, ale... takhle se mi líbí víc...
Cy (Cyrus)
- malý, blonďatý hyperaktivní šidlo, které rozdává úsměvy na všechny strany a je optimista v každé situaci. Je to takové osobní sluníčko téhle čtverky. Jeho milenci byli vždy jen na jednu noc, neboť má velmi špatné zkušenosti s vážnýmy vztahy. Své pocity dokáže dokonale skrýt a jeho snem je být hercem. Je velmi citlivý. Pochází z bohaté rodiny a nenápadně finančně pomáhá Ziovi.
Cy moje představy splňoval už od začátku, ale jakmile jsem nakreslila Zia a Meryho tak Cyho podoba začala žárlit. Navíc jsem to kreslila na tvrdém papíře, vzhledem k tomu, že ve svým pokoji jsem ve tři ráno normální nesehnala a vedle se mi nechtělo :D Na tom tvrdém papíře se hůř stínuje a všechno...
Leo
- drzý chlapec s neuvěřitelnou zvědavostí. Také mu to přijde draho. Když ho někdo naštve, dokáže na něj být uražený i několik týdnů. Udobří si ho každý za dvě tři tabulky čokolády a k tomu ještě indický čaj s mlékem a hřebíčkem. Je věrným kamarádem a svému příteli je za každých okolností věrný, byť se tváři jakkoliv.
Leo byl nakreslenej jako úplně poslední. Vůbec jsem si ho takhle nepředstavovala. Nejsem s ním nijak výrazně spokojená, ale bohužel nic lepšího ze mě nevypadlo :/ Navíc nechápu, jak to, že nemá ty zrudlé tváře, které si každý určitě s radostí domyslí :D Pro informaci - ty oči jsou modro-zelený...
Zia
- Sirotek se stále vepsaným smutkem v očích, který mizí, jen když je s kamarády. Nemá nikoho jiného a přežívá sám v ubytovně. Na školu chodí jen díky penězům jeho rodičů, ovšem na to, aby si zaplatil samotný byt díky tomu nemá dost peněz a navíc by přišli na to, že mu ještě není osmnáct a nemůže žít sám.
Na ubytovně nechtějí informace o nocležnících, hlavně že platí. Má slabost pro tmavé oblečení, ty nejluxusnější boty a svoje ruce. Je spíše tichý, ovšem umí se ozvat, popřípadě někomu zlomit čelist. Ve škole neví co je zač, ale i tak má jen tři kamarády (ti to ví) a z toho jen jeden s ním chodí na stejnou školu. Stačí mu to.
V uchu náušnice, v jednom i troje. V břichu piercing a nad zadkem má vytetované dva prolínající se ornamenty, dá se říct, že dráčci. Má známosti všude v podsvětí. Je oblíbenec mafiánského blonďatého bosse Yashihira a má něco jako vlastní gang, nebo organizaci. Lidé tam, jsou povětšinou ti, kterým zachránil život nebo nějak pomohl a oni mu jsou za to dlužní. Protože ví, s kým má styky atd., neodváží se proti němu nikdo nic udělat, a navíc jeho Organizace taky není zrovna nejmilejší k lidem, co si k jejich šéfovi moc dovolují. Jsou u něj jak vrazi, zloději, feťáci, i když těch je pomálu, tak i obyčejní slušní lidé, kteří jsou něco jako špehové v normálním světě.
Ziu jsem si zamilovala už v povídce. Předtím jsem ho označila za "něžného rebela" myslím, že to potvrzuje i Yuuin popis, i moje obrázky :)