12. Zia a Andrej
Zia
Simbad se na něj chvíli jen vyjeveně kouká, než vybuchne v smích, když si to představí. Já jen přemýšlím, kde vzal tu představu, že s ním budu spát. V nejbližší době to určitě nebude.
„Co je? Není to snad pravda?!“ vrčí dál Andrej. I mě to teď přijde úsměvné.
„Když nad tím teď přemýšlím, není to zas tak špatný nápad,“ směje se dál.
„Jen to zkus,“ hlas mu ještě víc potemní.
„Hele, klidněte se, vy dva hřebci, jasné?“ zasáhnu dřív, než dojde k nějaké nehodě. Věřím, že ti dva by se mohli dohádat do krve. A nejen do té své.
„Jistě miláčku,“ hned se otočí Andrej.
„Nejsem miláček, blbe!“ odseknu a vydám se do kavárny, kde jsme minule potkali Yashihira. Je nejblíž a jedna z nejlepších. Rychle si to rázuji rovnou za nosem a nevšímám si pokusů o komunikaci ze strany Andreje. Tiše se mu směju, jak si skoro zoufalstvím rve vlasy, když nijak nereaguji. Zahnu za roh a rozhlédnu se. Nikde nikdo podezřelý. To je dobře. Vydám se ke kavárně, která už je na dohled a potichu si začnu prozpěvovat vlezlou melodii Pink fluffy unicorn. Už sahám za kliku, když se zarazím a tím pádem do mě vrazí Andrej.
„Co se děje?“ nechápe a zmateně se rozhlíží.
„Vevnitř. Je tam Yashihiro,“ pomalu se otočím a naznačím Simbadovi, zvědavě nakukujícímu do výlohy, aby se schoval. Tohle není dobrý. Tohle není vůbec dobrý. Očividně tu na něj čeká, a jestli nás teď viděl, máme pěknej průšvih. Simbad má průšvih. Ten samozřejmě neposlechl a akorát se víc nahne, aby viděl, před kým se to má vlastně schovat. Andrej naštěstí pochopí a rychle ho odtáhne pryč za roh. Naštvaně za nimi vyrazím a za rohem se napřáhnu a vrazím Simbadovi pěstí.
„Auu! Za co?!“ ublíženě se na mě podívá.
„Za co? Ty se ještě ptáš za co?!“ vyletím a mám chuť ho praštit znovu. „To si ze mě snad děláš prdel? Já ti ukážu, aby ses schoval a ty místo toho akorát lezeš víc do rány! Kurva takhle to nejde! Jestli se ještě jednou pokusíš o něco podobného, budeš mít ochránce, který tě nepustí nikam jinam, než do školy a pak domů!“ snažím se neječet, ale i tak jsem dost nahlas. To mi připomíná, nějak se nedostavil ten Yashihirův ochránce, kterého mi tak sliboval. Ušklíbnu se. Toho svého jsem ani nevolal, protože nechci ochranu.
„Zia!“ ozve se zdálky. Otočím se a uvodím Luciho. Och, proč jen jsem si na něj vzpomněl? Beztak jsem ho právě nechtěně nějak přivolal!
„Co je Luci?“ dám si ruce v bok.
„Promiň, že jsem se nedostavil už včera, ale jaksi mi uletělo letadlo a tak jsem doletěl až dneska. Jdu rovnou z letiště,“ vychrlí na mě, jen co k nám doběhne. Rukama se opře o kolena a vydýchává se.
„Tys ani nešel domů? Ani pozdravit Gora?“ vždyť byl teď víc jak měsíc pryč a on jde hned za mnou, místo za svým přítelem? „A myslel jsem, že Yashi myslel druhýho Luciho.“
„Nevím, každopádně volal mě a říkal, že je to záležitost života a smrti, takže mám hned, jak doletím běžet za tebou a až pak můžu jít domů. Ani jsem neměl čas napsat Gorovi, protože se mi vybil mobil,“ posmutní. Musí na něj čekat jak dlouho a on jde za mnou. Za mnou!
„Takže ti to řeknu takhle Luci. Ihned se otočíš a půjdeš domů, já tu mám Andreje, který mě doprovodí domů, takže já jsem v cajku, ano? Hlavně běž a pořádně se omluv Gorovi. Určitě tam čeká a je skoro mrtvý strachy! Vždyť jsi měl dorazit už včera a ještě tam nejsi! Jsi prostě debil,“ podívám se na něj pohledem, pod kterým Andrej i Simbad vyprsknou smíchy a Luci se jen snaží stát neviditelným.
„Jistě…“ zamumlá. „Ale já tě mám hlídat, aby se ti nic nestalo!“ rozhodí rukama, když mu dojde plný rozsah toho, co jsem mu vlastně přikázal. „Nemůžu tě tu nechat!“
„Ale můžeš, mám tu Andreje a Simbada,“ odporuji mu.
„A kdo jako ten Andrej je? A Simbad?“ pozvedne obočí.
„Andrej je-“
„Jeho přítel,“ skočí mi do řeči a obejme mě kolem ramen. Jemně se na něj zamračím, ale přikývnu.
„A Simbad je jeho bratr, momentálně utíkající před Yashim, aby se nestal jeho novou hračkou,“ představím je.
„Jo, je pravda, že je jeho typ,“ potvrdí už mnou pronesenou větu potom, co si ho prohlédne.
„Ano, je a právě proto ho musíme ukrýt aby ho nenašel ani nepotkal. Protože pak má problém, velký problém,“ přitakám.
„Jo, pravda,“ zasměje se. „Tak to hodně štěstí a zítra ráno se pro tebe mám stavit, nebo strávíš noc tady se svým přítelem?“ ukáže na Andreje.
„Uvidíme, každopádně ho ráno vyzvednu, není potřeba pro něj chodit,“ promluví za mě. Noc s ním tedy určitě nestrávím.
„Dobře, tak já jdu za tím Gorem, nebo mě opravdu zabije,“ ušklíbne se a rychle odklusá pryč.
„Tak to bychom měli,“ usměji se.
„Můžeme zajít do jiné kavárny?“ podívá se na mě Simbad. Oni to tu vlastně ještě neznají, dojde mi.
„Klidně,“ pokrčím rameny.
„A kde je?“ zeptá se Andrej, který mě stále drží.
„Jedna je nedaleko, ale ta je upřímně nic moc a obsluha je tam strašná, ovšem dál je další, která je super. Pěšky je to dlouhá cesta, ale naštěstí tam jede přímý bus, takže jsme tam za čtvrt hodiny,“ vymaním se z jeho objetí a vydám se na zastávku. Rozejdou se za mnou. Celou cestu o něčem klábosíme a snažíme se vyhnout tématu Boh a Yashihiro. Když konečně vystoupíme na zastávce blízko kavárny, nedočkavě k ní vykročím.
„Tohle je ono?“ zeptá se ohromeně Simbad.
„Jop,“ zasměji se jejich výrazům. Vypadají směšně, jak na ni zírají s otevřenou pusou. Jasně, vypadá hodně luxusně, ale zas tak skvělý to není. Je to kavárna laděná do rudé jako krev a černé jako noc, což se některým moc nelíbí, ale to jim nijak neubírá zákazníky. Celé je to v gotic stylu a i obsluha je v oblečcích, které připomínají obleky upírů a upírek ze středověku. Osobně se mi tu moc líbí, a když se scházíme všichni čtyři, já, Cy, Mery a Leo, chodíme vždy sem. Je to pro nás nejvýhodnější, protože od sebe bydlíme celkem daleko. To mi připomíná, že jsem dlouho neviděl Cyho. A ani profesora. Ale to spolu nijak souviset nemusí…
„Vypadá to luxusně,“ zašeptá Andrej.
„To sice jo, ale až tak hrozný to není,“ zasměji se.
„Vlastní to jeden bohatý pár, který si může dovolit takový luxus a malé ceny, takže je to tu velmi oblíbené. Rádi sem chodíme s klukama, když se máme sejít všichni někde jinde, než u někoho doma,“ vysvětlím a vejdu dovnitř.
„Zia! Jak dlouho jsi tu už nebyl?!“ přiletí k nám hned číšník, který mě začne objímat. Za sebou uslyším výhružné zavrčení a následně mě někdo vytrhne z jeho obětí. Úplně cítím, jak z něj jde temná aura, před kterou se všechno živé schová.
„Klid, já ti ho nechci sežrat,“ začne se bránit Eli, který se trošku vyděsil jeho reakcí.
„Andry, pusť mě prosím,“ řeknu a vymaním se z jeho náručí, což by se mi, kdyby nepovolil stisk, asi nepodařilo. „Vidíš, že to jde,“ pochvalně se na něj usměju a následně se začnu pochechtávat, když vidím, jak se neustále tváří.
„Eli, chtěli bychom nějaký hezký stoleček, kde budeme mít soukromí, nepůjde na nás vidět od vchodu a kdyby sem přišel Yashihiro, ihned mi to nějak dáš vědět a umožníš nám utéct, což mi připomíná, ať se z toho místa dá nepozorovaně zmizet, jasné?“ radši se ujistím, jestli mi všechno rozuměl, než abych pak ještě byl naštvaný.
„Jistě. Chráníte tady toho slaďouška?“ kývne směrem k Simbadovi.
„Jakýho slaďouška?!“ ožene se, ale všichni ostatní se rozemějí. Přikývnu a nechám se zavést k jednomu stolku oddělenému zástěnou a dost daleko od ostatních stolků, kde sedí další zákazníci. Na nejbližší stolky kolem nás dá nápis rezervace a odejde pro menu. Když se vrátí a rozdá nám ho, hned se začne vyptávat, co je nového. S radostí si s ním začnu povídat a ignoruji přitom Andrejův naštvaný pohled. Jen co odejde, Andrej si mě přitáhne na klín a bradou se opře o moje rameno.
„Jsi jen můj a nikoho jiného,“ mručí si pod vousy. „A tak to taky zůstane,“ dodá a mě to zahřeje u srdce. Jestli to nebude nějak přehánět, je milé, že mě chce jenom pro sebe. Jde aspoň vidět, že o mě opravdu stojí.
„To je sice hezké zlato, ale máš opravdu špičatou bradu,“ postěžuji si. Já mu řekl zlato! Bože, co jsem to udělal?
„Tys mi řekl zlato! Ty jsi zlatíčko,“ začne se rozplývat a já se můžu jen usmívat. Ani durdit už se mi nedaří. Ovšem jen co nám Eli donese naše objednávky, síla sevření jeho ruky kolem mého pasu se až bolestivě zvýší a ten zloun za mnou, který mi momentálně drtí pas začne Eliho vraždit pohledem.
„Klidni se Andreji,“ syknu na něj, ale nic moc to s ním neudělá. Stále mě pevně drží a je celý napjatý. „Říkám, zklidni se!“ otočím se na něj a teprve teď se uklidní a omluvně se na mě podívá.
„Když já se bojím, že mi tě přebere!“ zkouší se bránit, ale je mu to prd platný. Naštvaně do sebe začnu ládovat Sachrdort, který jsem si objednal a snažím se ho ignorovat. „Tak promiň zlato… opravdu mě to mrzí,“ šeptá mi do ucha. Simbad si nasadil sluchátka a něco poslouchá, takže nás neslyší.
„V pohodě…,“ uvolním se a opřu se o něj. Jenomže když kolem nás projde Eli nebo druhá obsluha, Alex, tak stejně vždycky začne být nervózní a celý napjatý. Štve mě to. A to hodně.
„Co se vlastně stane s osobou, která bere dlouhodobě ty růžové drogy?“ zeptá se po chvíli mlčenlivého pojídání zákusků.
„Když ji bereš moc dlouho, vlastně se z tebe stane zobie…“ zašeptám.
„To jako vážně?“ zděsí se.
„Dělám si srandu, pako,“ ironicky se na něj otočím. On mi to vážně uvěřil?
„No promiň, ale já už jsem schopný uvěřit čemukoliv,“ brání se. Stejně se rozesměji.
Komentáře
Přehled komentářů
Jááj, zase jsem natěšená na další díl jak nikdy :3. Jak já se na něj těším! *o* To jejich neustálý dohadování je prostě boží :D Hoodně mě zajímá, jak se to teď vyvrbí (existuje to slovo? :D), ale něco mi říká, že to jejich utajování Simbada před Yashim nebude mít dlouhého trvání xD Taky jsem dost zvědavá na to málo, co jsem zaslechla na dni Země :D Taakže šup sem s další dílem! :D
Re: dalšíííí!! :D
(Yukiko, 24. 4. 2014 18:09)
Konečně! Nedočkavě jsem čekala na tvůj komentář :3 :D
Ano, vyvrbí je normální slovo :D
Utajování Simbnada... nechte se překvapit :P
A zvědavá, jo? Jen jestli jsi náhodou neměla slyšiny :D
*srdeční kolaps*
(Abby, 22. 4. 2014 22:14)
Ano! Fajn jak chceš! Bude válka! Takhle to useknout! Už se těším na to až Simbad skočí Yashihirovi kolem krku.. vášnivý polibek :3 Oh yeah *.* Začíná mi trochu vadit Andrejovo žárlivost... Přece jenom jsou to kamarádi a neviděli se třeba nevím jak dlouho a on prostě :D Je to podobný *nevinný kukuč* No jo! *bouchne se do čela* Kde je můj milovaný Cyrus?! Kde?! Kam jsi ho zašila? Oh chudáček můj malý :'( Určitě ho někde osahává Snape >_< ale to nedovolím!
Yashihiro do toho :3
Re: *srdeční kolaps*
(Yukiko, 23. 4. 2014 9:06)
Válka? Lásko, ty mě chceš zabít, že jo? Yashimu kolem krku? :D tak snedné to zase mít nebude :D
Andrejova žárlivost je kapitola sama o sobě :/
Snape ho možnán ošahává a možná taky ne :D každopádně by to určitě nebylo bez jeho povolení :D
...
(Liliana, 22. 4. 2014 21:36)
Ako vidím začína ísť do tuhého. A nielen medzi Zia a Andrejom. Mám totiž pocit, že čím viacej ľudí vie o Simbadovi, tým skôr sa donesie plán o jeho ochranu k Yashihirovi. Čo môže priniesť so sebou značné potiaže. Ale ako sa hovorí nič netrvá večne a skôr či neskôr sa budú tomu musieť postaviť. Čo sa týka Andreja som rada, ako si sama povedala, že len dokáže šíriť hrôzu, pretože ak by to nebol taký pacifista tak nemocnica praská vo švíkoch. Áno Andrej sa bude musieť naučiť krotiť svoju majetníckosť, no našťastie pre Zia je to tá miernejšia forma. On vrčí na ostatných, ale sú prípady kedy je dotyčný tak žiarlivý, že toho koho miluje mláti lebo si myslí, že ho neustále podvádza. No verím, že Andrej má dosť rozumu aby si to uvedomil a držal to pod kontrolou. Našťastie ho vie Zia pekne usadiť a verím, že keby sa niečo stalo tak toho Andrej bude ľutovať. Nakoniec je tu náš lvíček Simbad. Ten aby nespravil presný opak toho čo mu nakázané tak by to nebol on. A keďže Yashihiro je pre neho tabu a nebezpečný o to viac ho láka stretnutie s ním. Som zvedavá ako sa to bude ďalej vyvíjať :)
P.S.: V mojom prípade sa za venovanie ďakuje, pretože je to pre mňa česť a vždy ma to poteší. Mimochodom čítala som Tvoju reakciu na komentár od Lii a myslím, že keď dokončíš tento osud mohla by si písať o Simbadovi a Yashihirovi? Teda ak Ti to pôjde, žiadne nútenie sa do toho. Nehovorím, že ma nemám rada pár to roztomilé trešdidlo CY a jeho profesora, ale väčšina čo číta túto poviedku je zvedavá na pár Simbad a Yashihiro. Aspoň ja mám taký pocit z predošlých komentárov. Ale ako som povedala všetko je len na Tebe :)
Re: ...
(Yukiko, 22. 4. 2014 21:48)
Jako vždym jsi mě ohromila svým dokonalým komentářem :3 to s tou žárlivostí... Je pravda, že jsou o mnoho horší připady (něco podobného je v jedné rozepsané jednorázovce (už moooc dlouho někde zahrabané :D)), naštěstí to až tak daleko nezajde, ale bude s tím ještě velký problém, bez něhož by to jaksi nešlo. Aspoň si pak uvědomí, že se nic nemá přehánět :)
Mám spíše v plánu Yashiho a Simbu, takže žádný strach ;) zbývá nám poslední kapitola, možná dvě, podle toho, jestli tomu dopíšu klidný konec, takže pak hurá do toho! Už se těším, která z možností které mám v hlavě bude nakonec sepsána :3 :D
~~
(Liia, 22. 4. 2014 20:18)Promiň, že vynechávám komentáře... Nemůžu si pomoct, ale moc se těším, až se střetne Simbad a Yashi. Mám z toho hrozně dobrý a nadšený pocit a to ani nevím proč. Ale možná je to tím, že jsou mi oba hodně sympatičtí a vím, že se k sobě nějakým způsobem hodí :)) Možná mi příjde Andrejova reakce až moc upjatá. Chápu, že si ho chce hlídat, ale nespí to přehánět... Je to i částečně milý, že ho chce mít u sebe a jen pro sebe. A Zia je můj koloušek, takže k tomu nemám vůbec nic, co říct.
Re: ~~
(Yukiko, 22. 4. 2014 20:23)
Zlato, nic se nestalo :)
Těš se, až tohle skončím, buď se vrhnu na Cyho a profesora, nebo na Yashiho a Simbu :)
Andrejova reakce... je to hodně majetnický chlapec... opravdu hodně... je to jedna jeho špatná vlsastnost, kterou se bude muset naučit krotit, aby ho Zia nevzal lopatou po hlavě :D
dalšíííí!! :D
(Haruka, 24. 4. 2014 17:43)