3. Zia a Andrej
Zia
„Tak Zia, přidáš se k nám? Vážně je to nepopsatelný pocit!“ zavrní a se zářivým úsměvem se na mě očekávaně podívá.
„Už jsem ti to říkal Boh…nikam nejdu.“ řeknu a zhluboka se nadechnu. Nemůžu se složit tady. Ne teď. I když se mi právě před očima zhroutila jediná naděje na vysvobození. Vysvobození z tohohle prokletého místa.
„Ale no ták.“ snaží se dál. „Vždyť se ti to vždycky líbilo.“ Řekne lehce nechápavě a naléhavě se na mě podívá.
„Jo a myslíš tím znásilňovat, nebo být znásilňován?“ zeptám se ironicky. „Nikam s vámi nepůjdu a teď ho konečně pusťte na zem.“ Přikážu jim a oni se to už chystají udělat, jenomže jim v tom zabrání Bohův hlas.
„Nikdo se na zem dávat nebude a ty-“ ukáže na mě „-půjdeš buď s náma, nebo odprejskneš a už se tu neukážeš.“
„No to určitě.“ Odfrknu si. „Žiju tady skoro tři roky a tak to tu mám větší právo nazývat svým…domovem.“ najdu správné slovo. Domov to není ani v nejmenším, ale co se dá dělat.
„Tak to se asi nedá nic dělat. Budu tě muset odstranit z cesty.“ povzdychne si hraně a propraská si kluby, jako já na začátku.
„Boh, nedělej to!“ ozve se ten, kterého jsem považoval za šéfa. Ovšem, jak je vidno, tak tu asi velí Boh.
„A co by mi tak mohl udělat?“ zeptá se ho.
„On by ti leda tak zlomil čelist, ale jeho chlapy by s tebou vytřeli zem tak, že by ses už nezvednul.“ řekne jinej, jeden z té trojice co mě znásilnili. Nikdy nepochopím, proč jsem je nenechal zabít. Zakroutím hlavou a tvrdě se na Boha podívám.
„Ach ano. Dotkneš se mě a zítra tě najdou ležet v kanále. Mrtvýho.“ dodám pro jistotu. „Nebo přinejmenším téměř mrtvýho.“ pokrčím rameny.
„Jo, a kdo to udělá?“ zeptá se posměšně. Jen se na něj povýšeně podívám. Tohle už není můj Boh, takže k němu tak ani nebudu přistupovat.
„Vážně, Boh, přestaň. Má kontakty.“ zaprosí další.
„Budem v pěkným průseru, jestli se to dozví Yashihiro!“ uslyším další, vyděšený hlas.
„Yashihiro? Kdo to jako má být?“ zeptá se sarkasticky.
„Ty tu asi nejsi moc dlouho, že Boh?“ zeptám se pohrdavě.
„Protože kdybys byl, věděl bys, že co zavání Yashihirem, je zakázáno. Pod hrozbou smrti.“ dořeknu temně a dívám se, jak se z ironického úšklebku tvoří nevěřícný a následně posměšný úsměv.
„A to si myslíš, že ti to budu věřit? Že ti budu věřit, že máš něco s mafiánem? Beztak jen šukáte a nic jinýho. Ten by pro tebe nepřišel, ani kdybys na kolenou prosil.“ zasměje se a já se jen ušklíbnu nad jeho vyjadřováním. Když už, nemůže to říct nějak slušněji?
„A kdyby jo? Svoje děvky si sakra hlídá, abys věděl. Jenže já jsem na vyšším postu než jeho kurtizány.“ zasměju se krutě.
„Na vyšším postu? Seš snad jejich pasák, či co?“ pozvedne obočí.
„Ne, určitě nejsem pasák, i když ty „děvky“ se u něj mají mnohem líp, než kdyby byli někde na ulici. Vsadím se, že tebe by taky bral. Ale věř, že neposlušnost nesnese.“ hraně se na něj usměju.
„Prosím tě, to by si Yashiro teda dal.“ zasměje se za mnou známý hlas Gora. „Zato ten, kterého nesou, by se mu líbil stoprocentně.“ prohodí zamyšleně.
„Hele brzdi, jo? Snažím se ho dostat z jejich nenechavých rukou, ale to neznamená, že bude dělat panáka na ukojení svých choutek někomu jinýmu.“ zchladím ho a zuřivě se podívám za sebe.
„Jistě jistě.“ zamává před sebou na obranu rukama a pak se rozesměje.
„Co je tu k smíchu?“ zavrčím a otočím se zpět na Boha. Jen na mě nechápavě hledí a nejspíš se snaží pochopit, o čem se tu bavíme. „Tak položíte ho?!“ zeptám se znovu, už asi posté.
„Ne!“ „Jo!“ ozve se naráz několik hlasů.
„Nechtějte, abych musel zakročit.“ zahrozí Goro. Ani se nedivým, že se všichni přikrčí, protože on je opravdu, ale opravdu hrozivý. „Tak bude to?!“ zahřmí a oni se jen roztřesou a rozutečou pryč. Chudáka kluka nechaj volně spadnout na zem a Goro se rozesměje.
„Díky. Už jsem myslel, že si budu muset špinit ruce.“ zašklebím se na něj a podívám se na kluka na zemi, ke kterému se sklání ten muž, co u mě bušil. S překvapením zjišťuji, že to není o moc starší kluk, než já. Tipoval bych mu nanejvýš devatenáct.
„A ty příště neutíkej bratrovi, protože pak tam nebudou takové hodné duše jako já, anebo Goro. I když o něm pochybuji. Spíš bych řekl, že svou duši už dávno zaprodal ďáblu.“ ušklíbnu se a uhnu před loktem mířeným na má žebra.
„Když já se naštval.“ odsekne.
„Tak se klidně nasírej, ale neutíkej. Tady nejsi v Lucramoi, aby sis tu mohl běhat po temných uličkách. Zatímco tam jsou policejní hlídky, aby se něco nestalo, tady čekají takovýhle partičky na příležitost tě pořádně zmlátit, okrást, popřípadě i znásilnit.“ odfrknu si a dívám se, jak zbledl.
„A-ale oni vypadali v pohodě!“ ohradí se.
„Věř mi, každý kdo tě chce znásilnit a nechce tě při tom přizabít hned na začátku, je v pohodě.“ zavrčím.
„Máš bohatý zkušenosti, co?“ ozve se Goro.
„Ty neser, nebo si mě nepřej. Nemusíš mi to připomínat. Teď mám chuť někomu rozmlátit hubu.“ zavrčím protentokrát na něj.
„Mohli bychom na chvíli k vám? Než se Sinbad uklidní.“ poprvé promluví ten kluk s tak úžasným hlasem. Goro se rozesměje, ale když kývnu, jen se na mě nechápavě podívá, ale jde s námi.
Dojdeme až ke mně a tam odemknu ten nespočet zámků. Chvilku mi to trvá, možná i proto, abych si mohl periferním viděním pořádně prohlídnout toho kluka. Ještě ani netuším, jak se jmenuje. Konečně odemknu a vejdu dovnitř. Udělám místo na posteli, kam posadí Sinbada, jak jsem postřehl. Ten kluk s tak melodickým hlasem, je nádherný. Bledý obličej se zářivě modrýma očima, lemovaný tmavě fialovými až černými, rozházenými vlasy, které mu sestříhané spadají až po lopatky. Plnější ústa a výrazné lícní kosti. A je vysoký. Minimálně o hlavu vyšší než já. Je dokonalý. Pomyslím si a zasním se.
„Kdo jsi?“ otočí se na mě s nečitelným pohledem.
„Já?“ zeptám se přiblble.
„A kdo jiný?“ ušklíbne se.
„Já nevím, třeba můj duch?“ zeptám se ho zvědavě a usměju se. Rozesměje ho to a i Goro se usměje.
„Tak jak se jmenujete, živá bytosti přede mnou, ne duchu za ní?“ zeptá se s jiskřičkami v očích.
„Jmenuji se….Duch.“ zašklebím se na něj.
„Aha. Tak jo pane duch. Jak si přejete, smím vám říkat Zia?“
„Hej! Proč se ptáš na moje jméno, když ho víš?!“ vyjeknu a rádoby uraženě se na něj otočím.
„Chtěl jsem to slyšet od tebe, pane Duch.“ zašklebí se na mě.
„A jak se jmenuješ ty?“ zeptám se protentokrát já.
„Já jsem…Bílá paní!“ řekne po chvíli přemýšlení.
„Hahaha…moc vtipný.“ odfrknu si a otočím se na Sinbada.
„Jak ti je?“ zajímám se.
„Jo jde to, až teď jsem si uvědomil co mi chtěli udělat. Je to jen šok.“ usměje se na mě.
„Héj! Brácha! Neusmívej se na něj! To můžu jen já!“ praští ho do ramene „Bílá paní“.
„Ale ale…Bílá paní, nedovolujete si příliš moc?“ zeptám se laškovně.
„Ne ne, Pane Duch.“ oplatí mi to stejnou měrou.
„Hele já radši půjdu, než mi z vás zcukernatí zuby. A nepozabíjejte se těma flirtama, co po sobě metáte.“ prohodí Goro a chystá se odejít.
„Počkej! My půjdeme taky.“ zavolá na něj má Bílá paní. To už chce vážně jít? Pomyslím si smutně. Ale co!
„Tak se mějte.“ usměju se neurčitě, ale Bílá Paní se ještě ke mně přitočí.
„Jestli tomu bude chtít osud, ještě se potkáme.“ usměje se na mě.
Komentáře
Přehled komentářů
Tak osud jo? Nemělo by tam bejt spíš jestli tomu Yuu bude chtít (což ona určitě bude :D ) tak se znovu potkáme? :D zlobivá zlobivá jsi! a já zase měkká jak máslo bože u takovéhle kapitoly se rozbrečet? to jako vážně? Vždyť já jsem byla jedna z těch co vymýšlely nástrahy na Lessho! :D jináááč je to boží těš se až uvidíš ten obrázek to dostaneš na sto procent zástavu srdce - taky mi to trvalo sakra dlouho! Kvůli Ziovi jsem šla spát ve tři ráno (sem si říkala, že bych jednu noc měla pořádně spát :D ) jo... Kdo.Je.Yashiro? Jaktože nevím o tomhle báječným záporákovi, kterej tam bude určitě ometanej víckrát? No? To se dělá? Nejlepší kamarádce? :D Byla jsem u tebe včera tak jaktože se o něm dozvídám dneska a z blogu?! :D Jinak Zia je přesně ten typ "něžného rebela" ano perfektně si ho vystihla do písmenek :D a já do obrázku - ve středu už by tu všichni mohli být :* Mimochodem tvoje vtipy ztrácí na kvalitě - na tom se musí zapracovat - budem si hrát na mumie 3:D Mimochodem vzdala jsem se božích vlasů leových a jdu ho kreslit celýho znovu, což mi připomíná, že bych taky měla zapracovat na úvodním obrázku :D Čao u dalšího článku a pak v úterý :* (na pondělní zkoušku nejdu)
Re: ehm...
(Yukiko, 5. 1. 2014 16:18)Miu děkuju za vše, jen řeknu jedno, ono to původně vůbec vtipný být nemělo... pak se to nějk zvrhlo v thle divnou slátaninu :DD (asi nedokážu psát nějak moc extra vážně =,=" :D), ale je pravda, že by se na tom mělo zapravovat :D hrát na mumie 3:) :DD
...
(Liliana, 5. 1. 2014 15:19)
Ako vidím tak v príbehu nastal zlom. V tejto kapitole ma dosť zaujala postava Yashira. Aj keď má dosť hroznú povesť a to určite oprávnene, podľa rečí čo viedol Zia to musí byť niekto kto si ako tak váži svojich ľudí. Čo sa týka Zia, mám pocit, že on si váži život druhých a pokiaľ to je v jeho silách tak pomáha ľuďom. Získavá tým spojencov a stáva sa tak určitým spôsobom dosť nebezpečným pre svojich nepriateľov. No páči sa mi, že záchranu robí prostredníctvom svojich schopností a síl. Len v prípade kedy nemá inú možnosť sa oháňa spojením medzi ním a Yashirom. To svedčí o tom, že je hrdý a rieši si svoje problémy sám. Je to niekto kto si zaslúži rešpekt. Som zvedavá či sa s Bielou paniou ešte stretne. Takže sa nemôžem dočkať ďalšieho dielu :)
P.S.: MIU myslím, že sa mýliš keď si napísala v reakcii na môj minulý komentár, že to viem tak pekne podať. Nikdy som nepatrila medzi tých ľudí čo to dokážu. Ale aj tak Ti zo srdca ďakujem.
A YUKIKO som rada, že Ťa moje komentáre aspoň trochu tešia.
Re: ...
(Yukiko, 5. 1. 2014 16:13)
Jsem ráda, že Zia budí takový dojem jaký byl zamýšlen :) tím, že prožil všechno to z čeho ostatní dostává, tak se snadno vcítí do jejich situace cítí to jako "povinost" jim pomoci. Navíc kdyby to neudělal, pak by se musel považovat že je stejný jao oni a tomu se celý čas co je tam vv tom hnusu snaží vyhout :)
Yashiro bude mít ještě určitě nějakou úlohu a přemýšlím, že taky napíšu jeho krátkou charakteristiku :) pokud se k tomu tedy dostanu a budu s ní spokojená, hodím ji k našim čtyřem miláčkům ;)
P.S.: A já si stejně myslím, že ty dokážeš ty komentáře podat tak, že to krásně zahřeje u srdce :) je to potom takové povzbuzení když třeba zrovna máš depku... a trochu těší, trochu? to teda ne, mě těší strašně moc :3 vždycky čekám hlavně na to tři kometáře, na ten od tebe, od Miu a od Lii :*
^^
(Liia, 5. 1. 2014 15:15)Jestli tomu bude chtít osud, ještě se potkáme? :D Takže se 100% setkají, je to jasný! Ale i tak se toho nemůžu dočkat... Ale zajímá mě co má s tím mafiánem, to by si taky mohla přiblížit a nebo je to jeden ze 4 osudů? Aspoň, že už se to dostalo z té melancholické nálady a byl tak už i humor (za to máš plný počet bodů :D ). Jinak očekávám další díl...
ehm...
(Miu, 5. 1. 2014 16:12)